Plavba po Bahamách

Nejprve bych se chtěla zmínit o tom, proč jsme se rozhodli vyrazit na luxusní plavbu po Bahamách. Je to celkem prosté. Když už jste v Miami, byla by škoda vynechat destinaci jako jsou Bahamy. A proč lodí? Protože to jednoduše byl lákavý zážitek. Plavbu jsme vybírali asi dva měsíce před Vánoci, a tak jsme se rozhodli, že si jako dárek koupíme právě tento zážitek (nejen od nás dvou, ale i od našich rodin). 

V přístavu Miami jsme s batohy došli až na konec nástupiště, kde stála naše loď Royal Caribbean – mohutný čtrnáctipatrový kolos na jehož vrchu už zdálky byly zřetelné tobogány. Vešli jsme do haly, vstoupili na eskalátory a pod obrovskou dekorací ve tvaru vrtule a proskleným stropem jsme se dostali nahoru až k bezpečnostní bráně. Prošli jsme jí a vstoupili přes můstek na palubu lodi a v tu chvíli začala naše čtyřdenní plavba po Bahamách (strávili jsme na lodi 4 noci, ale pátý den se vystupovalo hned po snídani).

Okno pokoje s výhledem na oceán

Na lodi vlastně byly čtyři typy pokojů. Nejnižší pokoje byly nejlevnější a bez oken. Výše se nacházely pokoje o trošku dražší a ty už měly okna. Nad nimi byly pokoje s balkony a v bočních částech lodi se nacházely VIP apartmá. My jsme si vzali pokoj s oknem a to bych doporučila asi každému. Nemusíte se bát kastovního rozdělení posádky podle pokojů jako jste viděli ve filmu Titanik, opravdu jde jen o pokoj. Pokoje jsou na úrovni čtyřhvězdičkových hotelů a i z našeho okna jsme měli krásný výhled na oceán. Nakonec stejně zjistíte, že v pokoji trávíte minimum času a balkon by byl tedy zcela zbytečný. Veškeré prostory jsou pro všechny hosty lodi nehledě na to, kde bydlíte. Tedy až na pár VIP míst, pro VIP apartmá, to je jediná výjimka.

První věc, kterou jsme viděli po příchodu na loď, bylo ledové kluziště. Čekali jsme totiž až se budeme moct ubytovat a ledové kluziště bylo jen o patro nad naším pokojem. Upřímně, zrovna kluziště jsem na lodi opravdu nečekala. Hned co jsme si odložili věci na pokoji, jsme se vydali najíst do jedenáctého patra, kde už byl připraven bufet. Ale ne jen ledajaký bufet! Obrovský bufet, který pokračoval dokola podél celé zádi lodi. Byl to můj první bufet all inclusive a hned ve velkém stylu. Stěny byly samozřejmě prosklené, takže jsme u jídla měli výhled na oceánPo jídle jsme se šli projít po palubě jedenáctého patra. Vyšli jsme ven a “wow”! To byl můj první dojem. Venku hrála nahlas hudba, byla tam spousta lehátek, dva bazény a tři výřivky. Na lehátcích se dalo ležet v úrovni bazénů nebo o palubu výš s výhledem na oceán a první den i s výhledem na Miami Beach. Z přístavu jsme vyplouvali až kolem šesté večer, tudíž jsme ten den měli krásný výhled na město, ke kterému vedl most přes oceán. A to byla jen prostřední část lodi. Na palubě ve dvanáctém patře, kde byla i lehátka, vedla promenáda kolem celé lodi, kde se dalo po ránu i běhat. Na první pohled ráj. Takže ani nemusím zmiňovat, že hned po jídle jsme se šli převléct do plavek a užít si bazén a sluníčko.

Celá loď byla dost stylová, ve třetím patře bylo na jedné straně již zmíněné kluziště a na druhé straně byla galerie. Ve čtvrtém patře jste si mohli zajít do restaurace na večeři, vždy jste si totiž mohli zvolit, zda budete večeřet tady (nutno rezervovat předem) nebo v jedenáctém patře v bufetu. Ve čtvrtém patře bylo také casino, coctail bar, Starbucks, kubánský bar a v opačné části lodi než byla restaurace stálo divadlo, kde se odehrávala většina večerních show. V pátém patře se nacházela promenáda, kde se konaly kostýmové párty, byl tu něco jako bufet, kam se odpoledne chodilo na svačinu (hlavně na pizzu a bagety), na kafe a na dezert. Dále tu byly různé obchůdky a hospůdka, kde se hrálo po večerech na kytaru. Ve vyšších patrech byly nadále jen pokoje, jestli si dobře vzpomínám.

Výhled z lodi na Miami Beach

V jedenáctém patře na vás čekalo spa, kadeřnictví, kosmetika, fitness centrum s výhledem na oceán, již zmíněné bazény, vířivky a lehátka (obyčejná i lepší zastřešená) a v neposlední řadě tu byla také točená zmrlina. Dvanácté patro patřilo v přední části lehátkům s lepším výhledem a v zadní části dvanáctého patra byla umělá vlna na surf, lezecká stěna, tobogány a hamaky na odpočinek. Třinácté patro bylo pouze v jedné části lodi a zde se konaly párty, ty které začínaly po jedenácté večer. Do čtrnáctého patra jsme my již nevkročili, jelikož zde se nacházel Diamantový klub pro VIP hosty lodi. Výtahů jste tu mohli najít myslím celkem osm, z nichž čtyři byly prosklené a umožňovaly tak krásný výhled do všech pater lodi.

Fitness s výhledem
Západ slunce nad Miami

Každý večer jsme na lodi dostávali tištěný program s aktivitami a časy na následující den. V programu byla napsaná jídla, kulturní programy, programy u bazénu, cvičení ve fitness, večerní představení, soutěže, promo akce, volné bruslení, umělecké aukce atd. Bylo toho opravdu hodně a člověk se tak nikdy nenudil.

Z Miami jsme vypluli, akorát když zapadalo slunce a z paluby lodi jsme pozorovali tu úžasnou kompozici zapadajícího slunce nad vzdalujícím se Miami za oceánem. Ten samý večer jsme se šli podívat na “Ice show” na ledové ploše, od čehož jsem ani neměla moc velká očekávání. Nicméně tohle představení bylo nabité variabilními vystoupeními, barvitými kostými, emotivní hudbou a především zcela profesionálními umělci.

Barvité a komediální představení střídalo romantický párový tanec, po kterém následovala vystoupení na provazech ve vzduchu. Bylo to dechberoucí vystoupení od začátku až do konce. Tento večer jsme zakončili na diskotéce ve čtrnáctém patře. Tehdy jsem poznala hodně chytlavou písničku “Cupid shuffle”, kterou už každý Američan znal. Když tahle píseň začala hrát, každý přišel na parket a tancoval společně tanec, který spočíval především v chození ze strany do strany střídajícím se s kroucením boků a vykopáváním nohou. Sranda, co?

Druhý den plavby byl celý věnován pobytu v Nassau, hlavním městě Baham, kam jsem dopluli přes noc. Ráno se v zádi lodi u snídaně lehce pohupovala loď, jelikož stála na místě a vliv proudů byl znatelný i na takové kolosání lodi.

Když jsme vystoupili z lodi v Nassau, prošli jsme bránou přístavu, za kterou už číhal nespočet nedočkavých taxikářů a prodejců výletů, kteří se po lidech sápali jako hladoví kojoti. Měli jsme v úmyslu samozřejmě jak jinak než dojít na pláž a okusit legendární moře tohoto exotického ráje, ale chtěli jsme se tam dostat sami. Nejblíže byla pláž na stejné straně jako přístav a další možností byl Paradise Island, na který se dalo dojet nebo dojít přes most. Tam jsme se rozhodli vydat a samozřejmě pěšky. Cestou jsme poznali pravou tvář města, kde bylo zřejmé, že mimo turistická místa je město zpustlé a nacházejí se tam samé zchátralé domy. Všude před obchody byli hlídači nebo policie, tudíž bylo zřejmé, že tu nebude večer moc bezpečno. Od 80. let na Bahamy utíkají uprchlíci z Haiti a asi všichni moc dobře víme, že tam to moc bezpečné není.

Přístav v Nassau

Za mostem jsme v nějakém rybníku viděli spoustu malých želv, ryb a kachen a dál už začínalo malebné turistické městečko Atlantis. Přes něj jsme došli až na Paradise Beach, kde bylo to nejtyrkysovější moře, jaké mé oči kdy spatřily. Strávili jsme tu skoro celý den. Během pozdního odpoledne jsme došli až na konec pláže, kde byl krásný výhled na celou pláž. Chtěli jsme pokračovat ještě dál, kde měla být nejkrásnější pláž ostrova, ale bohužel byla přístupná jen pro tamní hotelové hosty. To nás trošku zamrzelo, že my jakožto hosté výletní lodi vstup na nejhezčí pláž povolený nemáme. Alespoň že moře bylo všude stejně krásné.

Atlantis

Věděli jste, že Bahamy jsou bývalá Britská kolonie a proto se tu mluví anglicky a také jezdí vlevo? Zajímavé bylo, že tu člověk narazil i na amerciká auta, takže jsme tu mohli vidět auta s volantem vpravo, ale i vlevo. Je tedy velmi bizarní vidět auto jedoucí po levé straně silnice s řidičem sedícím na levé straně. To asi nikde jinde po světě nezažijete, alespoň o takovém místě nevím.

Fotka z Dronu od Jan Brunato
Dezertní pult s dortíky

Večer jsme si zašli na loď pro rychlou svačinu a vyrazili jsme ještě na večerní procházku po Nassau. Ač jsme se vydali opačným směrem než přes den, tedy směrem do turistické části, překvapilo nás, že většina podniků zavírala dost brzy. Buďto kvůli bezpečnosti nebo kvůli tomu, že lidé z lodí večer už moc času venku netráví. V ulici bylo pár stánků a prodavači byli velmi nepříjemní, místo klasického oslovování kolemjdoucích na nás skoro až agresivně pokřikovali, ať si u nich něco koupíme. Když jsme našli klidnější stánek, koupili jsme si magnetku (kupujeme si jí na všech místech, kam jedeme), došli na konec promenády k restauracím, porozhlédli jsme se a pomalu jsme se vydali zpět. Cestou na loď jsme našli “wifi spot”, kde jsme ještě chvilku surfovali na internetu, jelikož na lodi byl internet pouze za příplatek a americká sim samozřejmě v těchto končinách nefungovala. Večer jsme si opět užívali nekonečného výběru jídla, divadelní show a párty ve stylu amerických 90. let spolu s posádkou tančící ve stylových kostýmech

Další den se nesl v duchu absolutního relaxu, neboť jsme celý den pluli po oceánu a byli jsme tedy pouze na lodi. Většinu dne jsme trávili na lehátku, v bazénu a ve vířivce. Na lodi foukal příjemný vítr, takže i v teplé vířivce nám bylo dobře. Navíc v určitý čas byla akce “happy hour” na mimózu za akční cenu, takže jsme si dali každý asi tři skleničky 😀 . A večer se opět odehrával v rytmu fitness, jídlo, kouzelnická vystoupení, jídlo, Packman party a silent disco.

V tuto chvíli loď vyplouvala směrem Coco Cay Island, což byl soukromý ostrov výletních lodí mezi Bahamskými ostrovy. Veškerý program na tento den byl naplánovaný na ostrově včetně lehátek, baru, volejbalu a dalších aktivit za příplatek jako je potápění, apod. Ráno jsme vstali co nejdříve, abychom se na ostrov dostali mezi prvními, jelikož loď nemohla zajet až k ostrovu a tak byl připravený trajekt, který z lodi bude postupně převážet lidi na ostrov. Seděli jsme u snídaně, dívali se z okna, jak se přibližujeme k ostrůvku a snažili jsme se pozrovat, jak ostorv vypadá a spekulovali jsme o tom, jak často asi trajekt bude jezdit, jak to bude s jídlem a takové ty praktické věci. Plavky už jsme měli na sobě a tak jsme byli připraveni po snídani zajít jen pro věci na pokoj a vyrazit.

Z ničehonic se ale ozvalo hlášení. Byl to kapitán lodi, který seznamoval celou posádku s programem, jež byl v plánu a najednou oznámil, že jsou nepříznivé podmínky, doslova řekl “strong wind and ruff sea”, že je tedy přístav ostrova zavřený a nedá se na ostrov zajet. Že se tedy omlouvá, ale bezpečnost posádky je přední, tudíž se pobyt na ostrově ruší a bude připraven náhradní program… Seděli jsme jako strnulí u snídaně a nevěděli, zda jsme opravdu správně rozumněli, zda ještě loď nepočká, zda se něco nezmění nebo se prostě jen vzbudíme a zjistíme, že to je zlý sen. Bohužel nebyl. Loď, která už nějakou dobu stála na místě, se dala do pohybu a mě v tu chvíli došlo, že to je pravda, že se na Coco Cay Island nepodívám a můžu mu jen z okna zamávat. Přešla mě rázem chuť k jídlu a nechala jsem talíř tak, jak v tu chvíli byl.

Výhled na Coco Cay během snídaně

Hlavně jsme vůbec nechápali, jak můžou být špatné podmínky. Nebe bylo modré bez mráčku, vlny nebyly vůbec velké a silný vítr jsme na palubě také nevnímali. Dokonce to vypadalo, že na ostrově snad probíhají nějaké práce. Stručně řečeno, doteď nevěříme, že špatné podmínky byly tím pravým důvodem, proč byl program na ostrově zrušen. Nedočkali jsme se ani žádné kompenzace, přestože se jednalo o hlavní bod celého výletu, alespoň tedy pro nás.

Následně den probíhal jako ten předcházející, jako by se nic zvláštního nestalo. My jsme šli hned po snídani na palubu lodi zjistit, že není žádný “strong wind” ani “ruff sea” , šli jsme na chvilku odpočívat do houpacích sítí v zádi lodi a přemýšleli jsme, jak naložíme s nevydařeným dnem. Rozhodli jsme se jak jinak, než se jít opalovat na lehátka, kde se mi stále hlavou honily myšlenky o tom, že se na pravé exotické bahamské ostrůvky nejpíš už nikdy nepodívám a bylo mi z toho mizerně. Snažím se v životě a na cestách řídit heslem – “Počítej s nejhorším, očekávej nejlepší.” – jenže já jsem s tímhle prostě nepočítala a až příliš jsem se na ten den těšila. Měla to být třešnička na dortu celého tohoto výletu.

San Francisco party

Jak den pomalu plynul, tak i já jsem se pomalu začínala smiřovat s tím, jak věci jsou, a chtěla jsem si užít poslední den naší plavby na té úžasné lodi. Odpoledne probíhala u bazénu soutěž o nejvíc sexy muže lodi a byla to docela vtipná podívaná. Většina kluků, kteří se účastnili soutěže, byla z jedné party, kterou jsme poznali předcházející den ve vířivce. Taková mladá a docela veselá partička z Kalifornie, takže o zábavu bylo postaráno. Večer jsme si užili v divadle artisctickou komediální show a den jsme zakončili na San Franscisco párty, které se opět účastnili profesionální tanečníci ve fantastických kostýmech.

I přes jedno zklámání jsem si plavbu užila naplno, protože jsem si po skoro dvou měsících na cestách mohla dopřát cvičení ve fitku, dobré a zdravé jídlo, společenské akce s dalšími lidmi, kulturní vystoupení, párty a relax na moři v luxusním prostředí. Myslím, že to byl jeden z těch zážitků, na který budu vzpomínat celý život. Vždycky jsem milovala plavby lodí a ty se také stávaly nejlepšími zážitky z mých výletů. Za posledních pár let jsem se svezla s kamarádkami na výletní lodi v Itálii, následně jsem si s nimi užila plavbu na plachetnici, ve Švýcarsku jsem se s přáteli projela na rychločlunu, na Tenerife jsem se s přítelem svezla na katamaránu a nyní jsem si vyzkoušela i zaoceánskou loď 😉 .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *