Národní parky USA – trasa a Joshua Tree

Začátek roadtripu

Jak už jsem minule naznačila, náš road trip po západu USA začal právě v autopůjčovně, kde na nás měl čekat objednaný Nissan..“něco“ 😀 , značku ani nevím, protože tam na nás nakonec nečekal. Místo něj jsme dostali za stejnou cenu překrásný Chevrolet Malibu. Bylo to v Los Angeles, kam jsme dojeli autobusem z Las Vegas. Do města jsme dorazili předcházející večer do hrozného vichru a dešťové průtrže a přespali jsme v jednom bytě přes airbnb v centru LA. Ani další den, kdy jsme vyzvedávali naše Malibu, nebylo o moc hezčí počasí a o to víc jsme na něj těšili.

Los Angeles je proslulé tím, že tam skoro vůbec neprší, nicméně v lednu tam propršel skoro celý měsíc. Z toho důvodu jsme se v LA ani nezdrželi a nechali si jeho návštěvu na zakončení road tripu. Jakou trasu jsme si tedy naplánovali? Jeli jsme napříč státy: Kalifornie, Arizona, Utah a Nevada s cílem navštívit co nejvíce Národních parků. Chvílemi byla docela velká zima, ale o to kouzelněji to v některých parcích vypadalo. A vůbec největším plusem pro nás byl malý počet lidí, kteří parky navštěvovali.

Aktuální situace v USA

Kromě počasí a počtu turistů se v této době v USA odehrávaly i jiné události mající vliv na návštěvnost Národních parků. Byl v té době vyhlášen Government shutdown na základě neshody kongresu USA a republikánského prezidenta Donalda Trumpa na návrhu zákona o financování operací federální vlády na rok 2019, nebo na dočasném pokračujícím usnesení, které by prodloužilo lhůtu pro přijetí zákona. Hlavním důvodem byl Trumpův požadavek na financování postavení zdi mezi USA a Mexikem, na niž požadoval 5,7 bilionů dolarů. Government shutdown se odehrál snad za každého amercikého prezidenta z různých důvodů, nicméně tento byl ze všech nejdelší – trval celých 35 dní, což jsou pro americké občany už dvě – ne-li tři – výplaty…

V důsledku těchto událostí byl všem státním zaměstnancům pozastaven plat (v Americe lidé dostávají výplaty obvykle každých 14 dní), tím pádem se ani do parků nevybíralo vstupné. V některých parcích byla omezená údržba a někde byl i omezený přístup. Osobně ale musím říci, že někde jsme to nepocítili skoro vůbec, jen u vstupu z některých zaměstnanců parků byl cítit lehký zármutek. Na těchto lidech jsme viděli, že jim na parcích opravdu záleží a svoji práci mají rádi. 

Trasa roadtripu

A teď tedy k naší trase! Z Los Angeles jsme zamířili do Joshua Tree NP, který se stále nachází v Kalifornii, dál jsme pokračovali do státu Arizona, kde jsme navštívili Grand Canynon a  Horshoe Bend, poté jsme přejeli hranice Utahu, kde na nás čekal NP Monument Valley, Canyonlands, Bryce Canyon a Zion NP. Z Utahu jsme se vydali zpět do Kalifornie se zastávkou v Las Vegas, tam jsme si nakoupili pár potřebných i nepotřebných věcí a pokračovali do Dead Valley, Sequoia parku a Yosemitu. Náš road trip ale neskončil návštěvou Yosemitu, ještě jsme se dva dny zdrželi v San Franciscu a cíl byl na stejném místě jako start, tedy v Los Angeles. Celé jsme to zvládli za dvacetjedna dní a užili si to na sto procent! 

 

Ještě bych dodala takovou praktickou informaci k Národním parkům USA, která by vás mohla zajímat. Všechny parky jsou přizpůsobeny pro „americký turismus“, což znamená, že se celé dají projet autem. Všude je ale zároveň spousta trailů pro zkušené i méně zkušené horaly. Do parků může tak opravdu každý nehledě na úroveň fyzických zdatností.

Národní park Joshua Tree

Ale abych nepřebíhala, vrátím se zpět na začátek do Joshua Tree parku. Tento park proslavila hlavně skupina U2 tím, že na svoje album použila fotograii s Joshua stromkem. Sice ta fotka vznikla někde úplně jinde, ale i tak to účel splnilo 🙂 . Park je tvořen v podstatě jen Joshua stromky, kterých tu je opravdu spousta. Dále tuto částečně pouštní krajinu dotváří několik skalisek, která poskytují návštěvníkům nevšední výhledy. Joshuy v podstatě ani nejsou úplně tak stromky, jsou spíše něčím mezi kaktusem, palmou a stromem. Svoje jméno údajně získaly podle proroka Joshuy zvedajícího ruce k nebi, kterého by měly připomínat.

Párkrát už jsem zaslechla, že je tady překrásná noční obloha (my jsme tu přes noc samozřejmě nebyli), proto park vyhledávají fotografové nočních obloh. Nejen že je tu naprostý klid, není tu ani zavedená voda nebo kanalizace, takže pokud byste tady chtěli kempovat, je třeba si dovézt zásoby vody a jídla. Toalety jsou tu mimochodem přírodní.  My jsme se v parku prošli po několika cestičkách a vydali jsme se i na jednu delší trasu v naději zahlédnout nějakou drobnou zvěř, nic tu ale nebylo, zato nás čekaly hezké výhledy s horami v povzdálí. V Joshua Tree parku ještě nebyla taková zima (mohlo být kolem 10-15 stupňů) jako v jiných parcích, ale foukal studený vítr. V této době byla i v Los Angeles větší zima než obvykle, proto to i tady bylo na bundu.

V Joshua Tree parku jsme strávili asi 5-6 hodin a odjížděli jsme hned po západu slunce. Za tmy jsme se ubytovali na hranicích Arizony v indiánské rezervaci Mohave/Mojave přímo v indiánském rezortu s kasinem. Byl to nevšední zážitek potkat na recepci jedny z posledních žijících Indiánů na zemi. Celý hotel se pyšnil indiánskými obrazy a vitrínami s indiánskými nástroji a modely původních obydlí. Večer jsme už byli docela unavení a hlavně hladoví, takže prioritou pro nás byla večeře, po které jsme šli hned spát, abychom načerpali síly na další den, kde byl už na programu Grand Canyon 😉 .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *