Jak najít Ikigai?

Na Ikigai je jedinečné především to, že nám nedává konkrétní návod k tomu, co a jak bychom v životě měli a neměli dělat, jako jsou často koncipovány knihy o seberozvoji. Ikigai namísto toho šíří myšlenku, že každý si v životě může svoje štěstí najít. Obecný návod na štěstí neexistuje, jelikož jsme každý úplně jiný a každý má souřadnice svého štěstí nastaveny jiným způsobem. Abychom se k těmto souřadnicím dostali, musíme si umět položit ty správné otázky a na ty si upřímně odpovědět. Cesta k Ikigai totiž vede napříč poznáním sebe sama.

Co milujete dělat?

První otázka, kterou bychom sami sobě měli položit, pokud chceme pochopit, co je smyslem našeho života, by se měla vztahovat k tomu, co milujeme. Láska je totiž základem všeho, co nám přináší štěstí. Co se nám líbí? Co nám vytváří úsměv na tváři? Jaké aktivity děláme bez pocitu nepohodlí, nudy, či utrpení?

Měly by to být činnosti, při kterých máme radost ze samotného procesu. Většinou jsou to činnosti, při kterých nepřemýšlíme nad tím, kdy bude konec, a při kterých čas plyne volně, aniž bychom se na něj museli soustředit.

Pokud byste si mohli vybrat, jaký typ práce byste chtěli dělat?

Neznamená to, jaké zaměstnání byste chtěli vykonávat. Důležitější je uvědomit si, jaký typ práce vlastně chcete. Chci mít  hodně dobře placenou práci nebo raději práci, která vám dává dostatek volného času? Chtěl/a bych raději bezpečnou nebo adrenalinovou práci? Pasivní či aktivní práci? Práci, která mi dává prostor a čas pro moje vášně nebo práce, která bude mojí vášní?

Neměli bychom zapomínat na to, že najít Ikigai nutně neznamená živit se činností, kterou milujeme, ale umět to, co nás živí, správně propojit s tím, co milujeme. Také se ale říká, že když si najdeme práci, kterou milujeme, už nikdy nebudeme muset pracovat. Nezní to krásně?

Jaké jsou vaše nejšťastnější vzpomínky?

Zkuste se zamyslet a chvilku prožít přemýšlením o nejhezčích okamžicích svého života. Tím, že se ponoříte do vzpomínek ze své minulosti, prožijete znovu všechny okamžiky štěstí. Zkuste se na ně dívat jako na film a uvědomit si, že smysl vašeho života leží někde uprostřed těchto vzpomínek. Zkuste si zároveň představit, jaké by to bylo žít jen těmito nejšťastnějšími okamžiky svojí existence. Nevyvolává to ve vás dojem, že jste našli svoje životní poslání?

Kdy jste se cítili jako doma?

Tady je dobré si uvědomit, že koncept domova přesahuje nad rámec toho, co se píše v našem průkazu totožnosti. Domov tedy nemusí být tím místem, kde jsme se narodili. Domov by měl být směsicí pocitů, které se vám dostaví, když se ocitnete na určitém místě, zejména s určitými lidmi. Takže kdy jste se cítili jako doma? Kdo ve vás ten pocit vyvolal? I tahle otázka je důležitá, protože máme-li být šťastní, měli bychom se přitom cítit jako doma. 

Přemýšlejte o lidech, které obdivujete: proč je obdivujete?

V dnešní společnosti jsme stále více tlačeni k izolaci a samotě, což je situace, která nás vede k tomu, abychom se stali otroky našeho ega. Cestování je lék na tohle zlo, protože nás učí především důležitosti pokory a nutí nás pochopit, že lidé mohou být hodnotou a ne překážkou. Přemýšlejte o lidech, kterých si ceníte: proč se na ně díváte s obdivem?

Jaké funkce se vám líbí? Proč byste chtěli vypadat jako oni a přitom zůstat sami sebou? Není třeba se stydět za to inspirovat se od těch, kterých si vážíte, nebo je dokonce požádat o radu: lidé jsou mimořádným zdrojem. Odložte ego stranou a pokorně analyzujte úspěšné příklady, které máte kolem sebe. Bude pro vás mnohem snazší pochopit správný směr, jaký dáte svému životu.

Co umíte dělat dobře? 

Neznamená to nutně, že pokud máte na něco nadání, měli byste to dělat, i když vás to nebaví. Ale pokud na něco máte opravdu talent, možná byste za tím měli jít naplno. Pokud totiž najdete něco, co je pro vás snadné a přirozené, nebudete mít těžký život a určitě budete mít dostatek času sami pro sebe. Vzorec je tento: pokud vás to nedělá nešťastnými a pokud to umíte dělat dobře, pak to může být účelem vašeho života. Zkuste se zamyslet nad tím, jaké jsou vaše silné stránky a jak je můžete co nejlépe využít.

Kdyby vás nikdo nesoudil, co byste nejradši dělali?

Otázka, na kterou jen pár lidí odpoví upřímně. Představte si, že jste se přestěhovali na druhou stranu světa. Jste sám a nikdo vás nezná. Neznají ani vaše jméno. Jak byste přeprogramovali svůj život? Hledali byste práci ve stejné oblasti, ve které nyní pracujete? Měli byste stejné koníčky? Uspořádali byste své dny stejným způsobem? 

Pokud odpovíte na počáteční otázku tím, že si představujete úplně jiný život, než máte teď, pak je tu problém. Účel vaší existence nespočívá v tom, co nyní děláte, ale v tom, co byste chtěli udělat, pokud za vás nikdo nerozhodne. Pokud ano, zeptejte se sami sebe na další otázku: chcete žít jako „správná“ osoba, která vždy dodržovala očekávání druhých, nebo chcete žít jen „šťastně“?

Jaké změny byste chtěli vidět ve světě?

Jde v podstatě o to, že štěstí není jednosměrná cesta. Štěstí je výměna: nemůžete ho získat, pokud se nenaučíte něco dávat. Nepomýšlejte jednostranně pouze na vaše osobní naplnění. Zkuste hledat širší a všeobecnější důvod: Chcete si uvědomit svůj smysl na této Zemi? Pak zkuste přemýšlet o tom, co byste mohli vlastně udělat, abyste ho nechali v lepším stavu, než jaký jste ho našli. 

Existují lidé, kteří hledají svůj směr v tom pomáhat druhým, lidé, kteří chtějí zachránit planetu před znečištěním, lidé, kteří žijí, aby snížili množství odpadů, jiní zachránili lidi, kteří jsou ztraceni, jiní sdílejí pozitivitu a rozdávají úsměvy kolem sebe. Účel vašeho života je také a především v tom, co můžete dát, nejen v tom, co můžete přijímat. Nemusí to být velké věci jako záchrana planety, ale třeba jen malé drobnosti.„Buďte tou změnou, kterou chcete vidět ve světě“! (Ghandi)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.