Bez věcí, nad věcí

Dříve se lidé báli o svoje životy, starali se, aby měli co na sebe a aby měli co jíst. Ve spoustě míst na zemi stále žije velký počet lidí, kteří musí tyto potřeby řešit. Ale když se do těchto zemí vydáte, ať už to bude jihovýchodní Asie nebo jiné chudé země, zjistíte, že spousta z nich vede šťastnější životy než mnozí z nás ve vyspělém západním světě. V tomto světě žijeme v době, kdy máme všechno, a proto nejsme šťastní. Tahle myšlenka zazněla mimochodem v německém filmu Bez věcí nad věcí, který nepřímo poukazuje na sílu facebooku, které si stále spousta lidí není vědoma, a také se úderně dotýká toho, proč jsme neustále nespokojení. Tento film vřele doporučuji.

Protože jsme většinu času nespokojení, v jednom kuse si něco kupujeme, abychom vyplňovali díry v našich duších. Někdy si chceme udělat radost nebo se za něco odměnit a někdy věříme, že danou věc potřebujeme. Víte ale jistě, že tato potřeba vychází z vaší hlavy a ne z jiného podnětu? Bohužel tento konzumní styl života nás udělá šťastnějšími jen na chvíli, protože radost z věcí je pomíjivá. Většinou nás za pár dní přejde, nehledě na to, kolik peněz stála nebo na kolik lidí udělá dojem. A tak nakupujeme další věci. O myšlence minimalismu a důvodech, proč jsou pro nás věci spíše zátěží píše mimochodem velice inspirativně japonský autor Fumio Sasaki ve své knize Sbohem, věci.

Našich slabostí a nenaplněných potřeb využívají vychytralí marketéři, kteří nás bombardují svými triky na každém kroku, čímž se jim často daří vyvolat v nás pocit, že se rozhodujeme na základě svobodné vůle o tom, jaký životní styl si volíme, co kupujeme nebo po čem toužíme. A my jim to často usnadňujeme tím, že neustále něco googlíme a trávíme spoustu času na sociálních sítích. I pouhý lajk o nás řekne více, než se často domníváme, a téma, o které se na Googlu zajímáme, se nám často vrátí jako bumerang formou cílené reklamy. A tak se dostáváme do začarovaného kruhu, ve kterém se pomalu ztrácí naše svobodná vůle.

Pokud bychom sami sobě položili otázku, jaké je tajemství radostného a smysluplného života, určitě bychom odpověděli něco jiného, než je kupování věcí. Před časem jsem napsala krátký článek o tom, že abychom mohli být šťastní, měli bychom se začít učit být minimalisté. V současné době pracujeme více hodin než kdy předtím, vyděláváme více peněz, ale méně šetříme. Osobní dluh se v posledních třech desetiletích dramaticky zvýšil a spotřebitelské výdaje v naší společnosti neustále vystřelují do nedohledných výšin. Je naše společnost ale šťastnější a spokojenější? Austin Kleon napsal v své inspirativní knize Kraď jako umělec: „Není důležité, kolik vyděláváš, ale kolik ti zůstane.“ Což by se také dalo podle mého názoru přeložit do věty: „Nechtěj mít víc, než potřebuješ.“.  

Will Rogers, americký herec a humorista, jednou pronesl větu: ,,Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali, aby si mohli koupit věci, které nechtějí, aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.“ Myslím, že tahle věta jasně vystihuje, jak pošetilá je naše společnost. Ale co s tím, když si někdy nemůžeme pomoct? To se chystám napsat ve svém dalším článku, prozatím se můžete zamyslet spolu s mými články o Ikigai nad tím, jaký je vlastně smysl vašeho života.

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.